Ruská novinářka o Putinově mobilizaci: Konec tiché dohody Kremlu s národem

Ruská veřejnost ve středu vyslechla dlouho obávanou zprávu – prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Putinův krok vyvolal nové obavy z dalšího ruského postupu i mezinárodní kritiku. Jak vážnou eskalaci konfliktu nové kroky Kremlu přinášejí?

„Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu,“ vyhrožoval ve středu ráno Západu Vladimir Putin.

Mimo to oznámil, že podepsal výnos o „částečné mobilizaci země“, která se týká zejména ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Dokument začal platit okamžitě. Zároveň obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím jaderných zbraní.

Přestože se o kroku spekulovalo, Rusové podle zpravodajky deníku Daily Telegraph pro Rusko Natalie Vasilievy nečekali, že se to teď stane. „Nikdo se na to nechystal, nikdo neměl záložní plán nebo třeba zakoupené letenky na cestu z Ruska s otevřeným datem,“ popisuje.

Někteří prý začali být obezřetní až v úterý večer, kdy parlament začal přijímat změny v trestním zákoníku. Po vyhlášení mobilizace začali Rusové hromadně vykupovat letenky ze země.

Obavy jsou podle Vasilievy na místě: Putinův projev totiž neodpovídá vydanému dekretu. „Je naprosto vágně formulovaný a obsahuje jednu utajenou položku, která – jak nám vysvětlil jeho tiskový mluvčí Dmitrij Peskov – obsahuje informaci o počtu lidí, kteří mají být mobilizováni,“ vysvětluje.

Sám Peskov během středy zmínil, že jde o zhruba 300 tisíc lidí. O reálných počtech ale podle Vasilievy nic nevíme. „Zavdává nám to příčinu obávat se a vyvozovat z toho, že mobilizován může být v Rusku prakticky kdokoli z mužů středního věku,“ říká zpravodajka.

Nicméně nehledě na to, kolik mužů se Putinovi povede nashromáždit, je podle Vasilievy „těžké si představit, že na bitevním poli to cokoli změní“. Rusko podle ní ani s vycvičenou armádou nebylo schopné udržet větší část Ukrajiny a není důvod, aby to vyšší počty vojáků změnily.

Vyhlášení mobilizace nicméně dává větší smysl v souvislosti s dalšími kroky Ruska. Úzce je třeba provázáno s plánovanými referendy v Doněcké a Luhanské republice na východě Ukrajiny. Pokud je Rusko připojí, bude na ně moct vysílat svá vojska s nižšími náklady. „Taky odpadne nutnost takové přesuny právně vysvětlovat,“ dodává Vasilieva.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli podle expertů mohou na ukrajinských bojištích mobilizovaní pomoct a případně kdy nebo jaké jsou šance, že se proti Putinovi postaví jeho nejbližší okolí. Poslechněte si v audiu na začátku článku.